A Boy from A Village

My Father came from a small village Radostovice in Havlíčkův Brod the district. Though the name of the village contains  the word "radost" in Czech (joy in English), in his childhood and youth it was a very barren country. His father was a knapper and his Mother worked as a cooker for knappers in the same stone pit as her husband. They talked about their employment as about "the rock", they said for example "to go into the rock" meaning their work.

My Father, after his birth, got the name Zdeněk, he was the first child of his parents. Two sisters followed after him: Danuše (Dana) and Alena, the youngest of them. As long as I know, the dady´s sisters have still been alive.
The Dady´s memories of his youth were colourful, he had a lot of various stories, he liked the countryside.
He often told about fishing with his Father and my grandfather, especially in the brook lower under their village, the brook flowing into Sázava the river, about collecting mushrooms, blueberries, cranberries in local forests, about grazing ghoats on the common medow behind the willage. The common medow was large and full of big stones. In the Autumn he together with other boys and girls during pastures made fires in which they baked potatoes. The big stones gave to them occasions for various games and playing.
In his youth the crayfish were abundant in the meant brook, he and his father caught them in water into their hands under stones and banks where they had their hiding places. Or they caught them into fish baskets. That´s strong that the brook has never had name, simply the Brook. Well, back to the crayfish topic: My Father´s father put baits in fishbaskets and then placed them in various places in The Brook before a night. Next day they found fish baskets full of prey. The right bait could be, say, a dead cat or other rotting meat. As for me, I already saw the crayfish very rarely. In my time I spent in Radostovice with my grandparents my every holidays. I have one memory of a few of caught crayfish in boiling water, in which they getting red, their meat was tasty to me.

 In Czech

Chlapec z vesnice

Táta pocházel z vesničky Radostovice v okrese Havlíčkův Brod. I když jméno vesnice obsahuje slovo "radost", v jeho dětství a mládí to byl velmi chudý kraj. Jeho otec byl kameník a matka pracovala jako kuchařka pro kameníky ve stejném kamenolomu jako její muž. O svém zaměstnání mluvili jako o "skále", říkali například "chodit do skály", přičemž měli na mysli svou práci.

Po narození dostal táta jméno Zdeněk. Po něm následovaly dvě sestry: Danuše (Dana) a Alena, nejmladší z nich. Pokud vím, tátovy sestry jsou pořád naživu.
Tátovy vzpomínky na mládí byly pestré, měl spoustu různých historek, ten kraj měl rád.
Často vyprávěl o rybaření se svým otcem a mým dědou, zvlášť v potoce níže pod vesnicí, potoce, který se vlévá do řeky Sázavy, o sběru hub, borůvek, brusinek v místních lesích, o pasení koz na obecní louce za vsí. Obecní louka byla rozlehlá a plná velkých balvanů. Na podzim spolu s jinými kluky a děvčaty během pasení dělali ohně a v nich si opékali brambory. Ty velké balvany jim poskytovaly příležitosti k různým hrám a skotačení.
Za tátova mládí byli ve zmíněném potoce hojní raci, které s jeho tátou chytali ve vodě do rukou pod kameny a břehy, kde měli své skrýše. Nebo je lapali do vrší. Zvláštní je, že ten potok nikdy neměl jméno, prostě Potok. Inu, zpět k račímu tématu. Tátův táta vkládal do vrší návnady a pak je rozmístil na různá místa v Potoce před setměním. Příští den nacházeli vrše plné kořisti. Tou správnou návnadou mohla být třeba mrtvá kočka nebo jiné hnijící maso. Pokud jde o mě, já už jsem viděl raky vzácně. V mém čase jsem trávil v Radostovicích s mými prarodiči každé prázdniny. Mám jednu vzpomínku na pár nachytaných raků ve vařící vodě, v níž zčervenali, jejich maso mi šmakovalo.